Japonský špic

Veselý a hravý pes, který je závislý na své rodině a špatně snáší odloučení. Jeho předností také je, že téměř neštěká. Má rád děti a rád se účastní jejich her. Dobře vychází s jinými psy.

Základní informace

	PES	FENA
VÁHA (KG)	5 - 10	5 - 10
VÝŠKA (CM)	30 - 38	28 - 36
CELKOVÝ DOJEM	pes s bílou huňatou srstí, rád se předvádí	pes s bílou huňatou srstí, rád se předvádí
POVAHA	inteligentní, učenlivý a chápavý	inteligentní, učenlivý a chápavý
SRST	krycí srst je rovná a odstávající, podsada je krátká, měkká a hustá od krku k plecím a pod hrudí je bohatá lví hříva, ocas má dlouhý a bohatý závěs, barva srsti je čistě bílá	krycí srst je rovná a odstávající, podsada je krátká, měkká a hustá od krku k plecím a pod hrudí je bohatá lví hříva, ocas má dlouhý a bohatý závěs, barva srsti je čistě bílá
PRŮMĚRNÝ VĚK	12 let	12 let
NÁROČNOST NA VÝCHOVU	nenáročný	nenáročná
NÁROČNOST NA POHYB	nenáročný	nenáročná
FCI	špicové a psi primitivní	špicové a psi primitivní

Povaha plemene

Japonský špic je inteligentní, učenlivý a aktivní pes, který je známý také tím, že téměř neštěká. Je zcela závislý na své rodině a odloučení snáší jen velmi špatně. Miluje děti a nemá problém přizpůsobit se leckterým jejich hrátkám. S jinými psy vychází dobře, ale je žárlivý a citlivý, proto je vhodné se podle toho zařídit. K cizím lidem se chová rezervovaně, ale nikdy ne agresivně. Lehce se učí povely, ale potřebuje zabavit, občas umí být i tvrdohlavý.

Po dlouhou dobu si zachoval své hlídací schopnosti a i teď, přestože moc neštěká, umí ochránit rodinu i její majetek.

Původ

Toto plemeno bylo vyšlechtěno v 19. století a existují tři teorie o jeho vzniku. Jedna z verzí tvrdí, že předkem je norbotenský špic, druhá udává jako předka miniaturního samojeda a třetí verze praví, že pochází z velkého německého špice bílé barvy, který se přes Sibiř a Čínu dostal do Japonska v roce 1920.

Poprvé bylo toto plemeno předvedeno v roce 1921 na výstavě psů v Tokiu. Po této výstavě bylo do Japonska importováno mnoho německých špiců, kteří měli zlepšit kvalitu plemene. Později byl nejspíše křížen i s americkým eskymáckým psem. První standard plemene byl sepsán roku 1948 a tento standard je v podstatě platný dodnes.

První japonský špic se do Evropy dostal roku 1973. Jednalo se o psa, který byl dovezen do Švédska. Do České republiky byla první fenka dovezena z Rakouska a první místní vrh se narodil roku 2000. V České republice toto plemeno zastřešuje Klub chovatelů špiců a oficiální používaná zkratka je JSP.

Standardy a charakteristické rysy

Hlava japonského špice je středně široká a zaoblená, přičemž nejširší je zadní část lebky. Tlama je špičatá, na konci mírně zaoblená, čenich je malý, kulatý a tmavě černý. Středně velké oči mandlového tvaru jsou posazené mírně šikmo a mají tmavou barvu. Uši jsou nasazené vysoko, ne příliš daleko od sebe, jsou malé, trojúhelníkové a vždy vztyčené.

Malé kočičí tlapky mají silné polštářky (upřednostňuje se černá barva polštářků i drápů). Ocas je vysoko nasazený, středně dlouhý, nesený nad hřbetem. Srst krycí je rovná a odstávající, podsada je krátká, měkká a velmi hustá. Od krku k plecím a pod hrudí je bohatá lví hříva, která tvoří límec, ocas je zdoben dlouhým a bohatým závěsem. Barva srsti je čistě bílá.

Využití plemene

Díky své aktivní povaze se japonský špic výborně hodí pro agility a další psí sporty.

 

Za fotografie děkujeme chovatelské stanici Lukato Gold.